Od maminek, které zpívají svým dětem až po hudební pedagogy na střední škole, najít repertoár, který sblíží lidi z různých kultur, je těžké a obohacující. Jen někteří Američané oceňují hudbu Aarona Coplanda, natož ji zpívat, zatímco téměř všichni Američané zpívali nebo slyšeli, „Twinkle, Twinkle Little Star“, „Hush Little Baby“ a „Rock-a-Bye Baby“. Kulturní implikace a vlivy tradiční ukolébavky je úplně jiná diskuse, ale cizinec může nahlédnout do naší kultury tím, že si všimne jejich původu a textů. Totéž lze říci o těchto čtyřech melodiích pro Němec-mluvících lidí ve Švýcarsku, Německu a Rakousku.
Guten Abend, gut’ Nacht:
Moje vídeňská matka jen zřídka zpívala ukolébavky, ale když to dělala, měla to nejraději. Jedna z nejoblíbenějších a nejznámějších melodií napsaných slavným hudebním skladatelem Johannesem Brahmsem, mnozí ji znají jako „Brahms“. Ukolébavka." Překlady mají tendenci ztrácet jednoduchost textu a často mění význam, aby slova odpovídala hudba.
Můj volný překlad, který se k hudbě nehodí, zní takto: „Dobrý večer, dobrou noc, pokryto růže ozdobené hřebíčkem vklouzni pod peřinu: Brzy ráno, bude-li to vůle Boží, probudíš se znovu. Dobrý večer, dobrou noc, sledováni andělíčci („-lein“ je zdrobnělina, která může vyjadřovat náklonnost, nebo prostě něco menšího, jako je kotě koťátko nebo kočička), ukazují vám v sni, stromeček Ježíška (zcela jiný než vánoční stromeček), spi teď blaženě a sladce, podívej se do svého snového ráje, spi teď blaženě a sladce, dívej se ve snu ráj."
Weißt du wieviel Sternlein stehen?
Poprvé jsem se s touto ukolébavkou seznámil ve svých dvaceti letech, když jsem žil v německém Frankfurtu, od přítele a rychle jsem zjistil, jak je milovaná. Slavná ukolébavka od Wilhema Heye klade řadu otázek, na které nelze odpovědět, počínaje „Víte, kolik hvězd je na nebi?“ na poslední otázka: "Víte, kolik dětí vstává brzy z postele?" V každém verši je odpověď stejná: Bůh je zná, stará se o ně a sleduje je Všechno. Melodie je nastavena ve 3/4 taktu stejně jako Guten Abend, gut’ Nacht, ale má méně dlouhých tónů a zní rychleji.
Der Mond ist aufgegangen:
I když jsem tradičně zpíval pouze první sloku, teta zpívala všech sedm svému dítěti a později mé stárnoucí babičce. Ráda vypráví příběh, jak její dcera požádala o ‚píseň nemocného souseda‘ a jak později stejným způsobem požádala o tuto ukolébavku moje babička. Je to legrační, protože píseň má tak málo společného se sousedy obecně.
První dva verše popisují noc: Měsíc vychází, hvězdy svítí, svět mlčí atd. Třetí verš je analogií mezi tím, jak člověk nevidí celý měsíc, když se v noci objeví jen jeho polovina, a věcmi, které lidé nevidí a zesměšňují. Čtvrtý verš popisuje hříšníky, pátý prosí o Boží pomoc a šestý prosí o pokojnou smrt.
Poslední verš prosí Boha o pokojný spánek pro nás a „unsern kranken Nachbarn auch!“ což v překladu znamená: a také naši nemocní sousedé. Odtud pochází přezdívka „píseň nemocných sousedů“. Ať už můžete tuto tradiční píseň pojmenovat jakkoli, je velmi oblíbená v Německu, Rakousku a Švýcarsku.
Schlaf, Kindlein, schlaf:
Melodie z Schlaf, Kindlein, schlaf je mi tak známý, že si nejsem jistý, kde jsem to slyšel poprvé nebo odkud to vůbec znám! Ukolébavka mi připomíná říkanky Matky Husy, protože všech šest veršů mluví o ovečkách. První verš se překládá jako: „Spi, malé dítě ( Němec ‚Kindlein‘ je zdrobnělá forma dítěte, která je roztomilá), Spi, tvůj otec hlídá ovečky, tvoje matka třese malý strom (strom ve zdrobnělé podobě) a dolů padá malý sen (sen ve zdrobnělé podobě), spi malé dítě spát."
Pozdější verše zmiňují ovečku, která vidí nebe, že Kristovo dítě má ovci, pak slibuje ovci dítěti, varuje nebrečet jako jeden a poslední verš je výzva pro malého černého pejska, aby šel hlídat ovečky a nevzbudil je dítě. Texty jsou klamně chytré a v překladu ztrácejí něco ze své sladkosti. Ať tak či onak, rád si ji zpívám, kdykoli mi někdo navrhne, abych počítal ovečky, abych usnul.
