Někdy se termín „open source (OS)“ používá zaměnitelně se softwarem „public domain (PD)“, ale nejde o totéž.
Jak public domain, tak open-source software umožňují uživatelům přistupovat a měnit zdrojový kód softwaru pro samotný program. Zdrojový kód je v podstatě seznam příkazů, které určují, jak se program spustí.
Nicméně některé open-source aplikace mají omezení na jejich použití a distribuci tam, kde tomu tak není u softwaru ve veřejné doméně. Open-source software dělá mít autorská práva. Autorská práva specifikují, jak může uživatel software měnit a distribuovat.
Autorská práva nebo omezení použití
Klíčovým rozdílem mezi OS a PD softwarem není to, zda je zdrojový kód přístupný uživateli. Místo toho rozdíl spočívá v tom, zda existují nějaké licenční požadavky nebo jiná omezení na používání, pozměňování zdrojového kódu, redistribuci programu nebo na autorská práva. Pokud existují omezení, jedná se o open-source, nikoli o veřejný software.
Open Source Initiative (OSI), 501(c)(3) nezisková organizace se sídlem v Kalifornii, schvaluje autorská práva k open source. Nabízejí velmi podrobnou a legální definici softwaru s otevřeným zdrojovým kódem, kdo jej může používat a jak. Mají také
- Změna kódu
- Používání softwaru pro jakýkoli účel
- Vytváření nového softwaru na základě podkladu pro vlastní použití
- Sdílení softwaru
Na druhou stranu, software ve veřejné doméně nenese autorská práva ani patent – i když většina by mohla, kdyby si to přála. V některých případech se tvůrce rozhodl nerespektovat autorská práva – popřel je – nebo autorská práva mohla vypršet. Software lze používat, měnit a sdílet bez dalších oprávnění. Vždy by však mělo být uznáno duševní vlastnictví tvůrce. Většina tvůrců vydává svůj bezplatný software ve veřejné doméně pod Obecná veřejná licence GNU-GPL.
Další důležité rozdíly
Software OS je vyvíjen společně a kdokoli jej může volně sdílet, používat a dokonce i měnit, pokud dodržuje autorská práva OSI. OS je vyvíjen za přispění mnoha lidí a distribuován na základě licencí, které musí splňovat určitá kritéria pro použití. Licence nemůže nikoho diskriminovat. Jinými slovy, nemůžete určitým skupinám lidí zabránit v používání softwaru. Musí umožňovat odvozená díla.
Můžete také vidět termíny shareware spojené se softwarovými aplikacemi. Shareware je levný nebo bezplatný software, ale bude vyžadovat registraci a možná poplatky za plnou verzi. Freeware může také přijít za malý poplatek a obvykle jde o malé aplikace bez uživatelské podpory. Možná nebudete moci přímo upravovat nebo sdílet shareware nebo freeware.
Příklady
Open-source software se dodává ve všech tvarech a velikostech a může sloužit mnoha účelům. Příklady zahrnují LINUX, Apache, Firefox, KOffice, Thunderbird, OpenOffice, KOffice a SquirrelMail. Firefox je jednoduchý webový prohlížeč, zatímco LINUX je složitější. Je to operační systém založený na UNIXu. OpenOffice je kancelářský balík nabízený společností Apache.
V případě OpenOffice si můžete stáhnout a nainstalovat program na téměř jakýkoli počítač zdarma – i když jej nainstalujete na více počítačů. Můžete také vytvářet kopie a rozdávat je přátelům a rodině. Neplatí se žádné licenční poplatky. Použijte jej jako jakýkoli jiný textový procesor, tabulkový procesor nebo databázový program. A pokud máte problém – například že se objeví chyba – nebo pokud si myslíte, že byste jej mohli zlepšit, můžete jej nahlásit nebo problém vyladit sami na své kopii. Program podle Apache umožňuje uživatelům „vylepšit“.
Secure Hash Algorithm 3 (SHA-3) je příkladem veřejného softwaru. SHA-3 se používá k převodu dat různých velikostí do pevné velikosti formátu. Hradní doktrína, je logická a strategická hra vyvinutá a uvolněná do veřejné sféry v roce 2014.
Je to bezpečné?
Kdykoli povolíte přístup více uživatelům, vyvstává problém s viry. Při přístupu k softwaru s otevřeným zdrojovým kódem nebo k softwaru ve veřejné doméně postupujte opatrně a ujistěte se, že máte nainstalovanou dobrou antivirovou aplikaci.
