The Gloria je známá píseň, která je již dlouho integrována do mše katolický kostel. Mnoho dalších křesťanských církví také přijalo její verze a je to populární píseň pro Vánoce, Velikonoce a další speciální bohoslužby po celém světě.
Gloria je krásný hymnus s dlouhou a bohatou historií. Napsáno latinsky, mnoho lidí zná úvodní řádek „Gloria in Excelsis Deo“, ale je v něm mnohem víc. Pojďme prozkoumat tento nadčasový hymnus a naučit se, jak se texty překládají do angličtiny.
Překlad Gloria
Historie Gloria se datuje do 2. století Řecký text. Objevilo se také v apoštolské konstituci jako „ranní modlitba“ kolem roku 380 našeho letopočtu. Latinská verze se objevila v „Bangorském antifonáři“, o kterém se předpokládalo, že byl napsán v Severním Irsku kolem roku 690. Stále se výrazně liší od textu, který používáme dnes. Text, který dnes běžně používáme, pochází z franského zdroje z 9. století.
| latinský | Angličtina |
| Gloria v Excelsis Deo. Et in terra pax | Sláva na výsostech Bohu. A na zemi mír |
| hominibus bonae voluntatis. Laudamus tě. Benedicimus te. | k mužům dobré vůle. chválíme tě. žehnáme ti. |
| Adoramus te. Glorificamus te. Gratias agimus tibi | Uctíváme tě. Oslavujeme Tě. Děkujeme vám |
| propter magnam gloriam tuam. Domine Deus, Rex coelestis, | pro velikou slávu tvou. Pane Bože, králi nebes, |
| Deus Pater omnipotens. Domine Fili unigenite, Jesu Christe. | Bůh Otec všemohoucí. Jednorozený Pán Syn, Ježíš Kristus. |
| Domine Deus, beránek Boží, Filius Patris. | Pane Bože, Beránek Boží, Syn Otce. |
| Qui tollis peccata Mundi, miserere nobis. | Kdo snímáte hříchy světa, smilujte se nad námi. |
| Qui tollis peccata Mundi, suscipe deprecationem nostram. | Kdo snímáte hříchy světa, přijměte naši prosbu. |
| Qui sedes ad dexteram Patris, miserere nobis. | Kdo sedíš po pravici Otce, smiluj se nad námi. |
| Quoniam tu solus sanctus. Tu solus Dominus. | Pro tebe samotného svaté. Ty jediný Pane. |
| Tu solus altisimus, Jesu Christe. | Ty jediný nejvyšší, Ježíši Kriste. |
| Cum Sancto Spiritu v gloria Dei Patris. Amen. | S Duchem svatým ve slávě Boha Otce. Amen. |
Melodie Glorie
V bohoslužbách může být Gloria recitována, i když je nejčastěji nastavena na melodii. Může to být a capella, za doprovodu varhan, nebo zpívá celý sbor. Během staletí se melodie měnily stejně jako slova samotná. Ve středověku se věří, že existovalo přes 200 variací.
V dnešní církevní liturgii se Gloria zpívá různými způsoby a začleňuje se do řady kongregačních mší, včetně Gallowayské mše. Některé církve dávají přednost stylu, jakým je spíš zpěv který může být zpíván jako odpověď mezi vedoucím a sborem nebo shromážděním. Je také běžné, že shromáždění opakuje pouze úvodní řádek, zatímco sbor zpívá jiné části hymny.
Gloria byla tak integrována do bohoslužeb, že inspirovala a byla začleněna do řady děl slavných skladatelů. Jednou z nejznámějších je „Mše h moll“, kterou v roce 1724 napsal Johann Sebastian Bach (1685–1750). Toto orchestrální dílo je považováno za jednu z největších písní a je předmětem mnoha studií v hudební historii.
Další slavné dílo napsal Antonio Vivaldi (1678–1741). Známá jednoduše jako „The Vivaldi Gloria“, nejznámější ze skladatelových ztvárnění je „The Gloria RV 589 D dur“, která byla napsána někdy kolem roku 1715.
Zdroj
- Kingsbury, Stephen. Estetický význam v kongregačních mších Jamese MacMillana. Yale Journal of Music & Religion, ročník 2, číslo 1. 2016.
- Rathey, Markusi. Mše h moll Johanna Sebastiana Bacha: Největší umělecké dílo všech dob a všech lidí. Přednáška Tangeman, University of Cincinnati. 18, duben. 2003.
